Rozhovor

Martin Kubeš · projektové řízení a business development, projekt CaviPlasma, ABPLAST Group

CaviPlasma, tedy nová fyzikálně-chemická metoda čištění vody, při níž hydrodynamická kavitace vytváří podmínky pro vznik plazmatu a částic, které rozkládají organické znečištění a ničí mikroorganismy, prochází několik let intenzivním výzkumem.

Ptal se: Bob Fliedr

Co nového se na tomto poli odehrálo v letošním roce?

Letošní rok je pro nás v mnohém přelomový. Úspěšně jsme dokončili projekt podpořený Technologickou agenturou České republiky zaměřený na malé domovní čistírny odpadních vod (ČOV). Výstupem je užitný vzor na kompletní zařízení pro malé ČOV – tedy pro menší objekty či bytové domy do 10 obyvatel. V testech zaměřených na 17 typických mikropolutantů, jako jsou rezidua léčiv, jsme potvrdili vysokou účinnost jejich rozkladu. Pokud CaviPlasmu zapojíme do série s filtrem z aktivního uhlí, míra rozkladu škodlivin běžně přesahuje 80 %. V další fázi bychom rádi spektrum testovaných látek rozšířili až na 60–80 nejčastějších mikropolutantů, včetně tzv. věčných chemikálií (PFAS).

Zároveň intenzivně pracujeme na dalším projektu, který řeší dezinfekci vody pro intenzivní chovy ryb, respektive ozdravování chovů jako takových. Zde stavíme výkonnější, kontejnerové prototypové řešení, které bude snadno transportovatelné přímo na sádky nebo jiné místo určení. Posunuli jsme se od ověřování základního fyzikálního principu k řešení reálného provozu – tedy jak reaktor zvětšit, optimalizovat jeho spotřebu a zajistit dlouhodobou stabilitu. Ve spolupráci s celou řadou partnerů a dodavatelů teď připravujeme pilotní testování v reálných podmínkách. Cílem je nabídnout rybářům účinnou náhradu za stávající chemickou dezinfekci a léčbu chovů. Ta totiž bude v blízké budoucnosti legislativně zakázána, přičemž za ni dnes neexistuje adekvátní náhrada.

Zkrátka se snažíme posunout technologii CaviPlasmy z fáze ‚funguje to v laboratoři‘ do fáze ‚máme funkční prototyp připravený pro testování v praxi‘. Vedle vývoje jsme navíc velkou část léta věnovali náročným jednáním o licenční smlouvě, analýze trhu a překonávání legislativních bariér spojených s certifikací.

V čem ty legislativní bariéry spočívaly? A budou v budoucnu v souvislosti se zaváděním technologie CaviPlasma do praxe nutné nějaké legislativní úpravy?

Hlavní výzva spočívá v tom, že CaviPlasma představuje zcela nový technologický princip, který stávající normy a legislativní rámce neznají. Nejde o klasickou chemickou dezinfekci, kde dávkujete schválenou látku, ani o mechanickou filtraci. V praxi tak narážíme na certifikační a schvalovací procesy vytvořené pro konvenční technologie.

Do budoucna pravděpodobně nebude nutné měnit přímo zákony, ale bude klíčové vytvořit nové certifikační metodiky a normy pro plazmatické čištění. Velkým impulsem pro nás bude i nová evropská legislativa, která povinně zavádí čtvrtý stupeň čištění zaměřený na mikropolutanty.

Čemu se vy osobně v projektu CaviPlasma věnujete?

Moje role spočívá v propojování vědeckého výzkumu a vývoje s tržní realitou a komerční koncovkou. Věnuji se projektovému řízení, občas i krizovému řízení, když věci nejdou úplně podle plánu, a vedle analytické a projektové práce se stále více zaměřuji na business development.

V praxi koordinuji vývojové milníky a propojuji výzkumníky, dodavatele i majitele ABPLAST Group – především Zdeňka a Jakuba Jílkovy. Velkou oporou je mi také zkušený obchodník Petr Stiller, od kterého získávám cenný obchodní i technický pohled. Společně vyhledáváme strategické partnery a připravujeme strategii vstupu na trh. Je to komplexní úkol, protože každý segment – řekněme zjednodušeně od rybářství po čistírny – má úplně jinou legislativu i technické nároky. Mým úkolem a osobním pracovním cílem je zajistit, aby se z této unikátní české technologie stal životaschopný a tržně úspěšný produkt.

Na jaké úrovni odstraňování mikropolutantů dnes jsme?

Výsledky z laboratorních a poloprovozních testů jsou velmi slibné. U klíčových skupin mikropolutantů – například léčiv či hormonů – jsme v kombinaci s uhlíkovým filtrem dosáhli v testech účinnosti rozkladu přes 80 až 90 %, u některých látek dokonce až 99 %. Samozřejmě musíme tyto výsledky potvrdit ve větším měřítku a na širším spektru látek přímo v reálném provozu a tam, kde je to technicky možné, parametry rozkladu ještě zvýšit.

Velkým tématem do budoucna je pro nás testování účinnosti na tzv. věčné chemikálie (PFAS). To jsou extrémně odolné látky s pevnou vazbou uhlíku a fluoru, které se hromadí v přírodě i v lidském těle. Obrovskou výhodou CaviPlasmy je, že díky energii plazmatu dokáže tyto extrémně silné chemické vazby narušit a látky přímo rozložit, nikoliv je jen zachytit na filtru.

Nachází při vývoji a testování CaviPlasmy využití také AI?

Ano, s AI aktivně pracujeme, i když v jiné roli, než si většina lidí představí. Využíváme ji primárně jako efektivního pomocníka při vývoji, modelování a přípravě testovacích podmínek, kde nám pomáhá simulovat různé scénáře.

Významný přínos má také v analytické části – od zpracování datových výstupů až po mapování tržních příležitostí, analýzu konkurence, přípravu go-to-market strategií a celkový business development. Zkrátka nám šetří čas při výzkumné i manažerské práci a pomáhá promýšlet správné kroky pro komerční uplatnění technologie na trhu.

Máte představu, co na poli výzkumu CaviPlasmy, jejího testování a uvádění do praxe přinese rok 2027?

Rok 2027 vnímám jako přelomový moment pro první ostré komerční nasazení. Očekávám, že v té době budeme spouštět dlouhodobé pilotní instalace u prvních zákazníků a přejdeme k malosériové výrobě první generace standardizovaných reaktorů.

Čeká nás ještě dost práce na optimalizaci prototypů na základě zpětné vazby z provozu. Důležitým impulsem pro nás budou i zpřísňující se evropské směrnice pro městské čistírny odpadních vod, které budou vyžadovat – jak už jsem zmínil – povinný čtvrtý stupeň čištění zaměřený právě na mikropolutanty. Naším cílem pro rok 2027 je mít CaviPlasmu připravenou jako jedno z energeticky i finančně nejefektivnějších řešení na trhu – primárně pro malé čistírny a specializované průmyslové segmenty, kde dává největší technologický i ekonomický smysl.

A vaše vize do budoucna? CaviPlasma a její využití za pět, za deset let?

Za pět let vidím CaviPlasmu jako etablovanou technologii na evropském trhu s řadou komerčních instalací v čistírenství, průmyslu i rybářství.

V horizontu deseti let je mým cílem udělat z této české inovační technologie globálně uznávaný standard pro odstraňování těžce odbouratelných látek, jako jsou PFAS, a aktivně tak přispět k řešení světového problému s kvalitou vody.

O respondentovi

Martin Kubeš

V projektu CaviPlasma se ve společnosti ABPLAST Group věnuje projektovému řízení a business developmentu. Jako vystudovaný biolog pracoval na řadě výzkumných projektů v ČR i v zahraničí, včetně prestižního Marie Curie Fellowship na University of Warwick. Později přešel do korporátního prostředí jako R&D inženýr a projektový manažer v mezinárodní společnosti Devro. Tato zkušenost ho přivedla k transferu technologií a komercializaci vědy – působil v Technologickém centru AV ČR a v Pražském inovačním institutu jako projektový a business development manažer pro oblast healthtech a biotech. Získané know-how zúročuje také ve vlastním podnikání: spoluzaložil startup Eyveris a působí jako konzultant na volné noze.